ABC zimního sportovce
APRÉS-SKI - pro některé, to nejlepší na lyžování je doba po lyžování např. odpočinek v horských restauracích s panoramatickými výhledy
BIG AIR – vysoký skok na rampě na snowboardu, při kterém se snowboardisté snaží předvést co nejnáročnější triky
BIG FOOT – předchůdci všech dnešních krátkých lyží neboli „kraťasů“, vznikly v Tirolsku, ale proslavily se v Německu před 15-lety. Co se týká rozdílů v jízdě oproti normálním lyžím, kraťasy jsou mnohem točivější, díky výrazně kratší délce je u nich nutné při jízdě trochu jinak pracovat s předozadní rovnováhou, jezdí se na nich bez hůlek. V zásadě je ale jízda na nich podobná normálnímu lyžování a tyto lyže jsou dobrým doplňkem k běžnému lyžování. „Kraťasy“ bývají v některých lyžařských školách používány ke zpestření výuky, pro výuku extrémního carvingu, nebo pro nácvik předozadní rovnováhy při lyžování.
BLADES – jsou ve své podstatě krátké carvingové lyže, vynikající nástroj pro výuku carvingového stylu, ideální pro trikové lyžování, např. u blades twin tipu nehraje žádnou roli, jedete-li popředu nebo pozadu
BOARDER-CROSS – je kontaktní disciplína snowboardingu, čtyři závodníci se vrhají do speciálních drah s klopenými zatáčkami, skoky a boulemi, mohou se o sebe opřít, pomoci si rameny, nebo dokonce do sebe vrazit, ale nesmějí být záludní a takové věci dělat záměrně, vyloučením ze závodů se trestá najíždění zezadu, fauly lokty či koleny a záměrné křižování dráhy ostatním jezdcům, přesto jsou na denním pořádku drsné pády
CATSKIING - lyžař popř.snowboardista je vyvezen rolbou na vrcholek hory, dolů sjíždí neupraveným svahem většinou s velkým sklonem
CARVERS neboli carvingové lyže - široká špička, zúžený střed a o něco širší pata, výraz carving pochází z anglického výrazu carve (řezat) a označuje řezaný lyžařský oblouk, tvar carvingových lyží a především zúžení uprostřed umožňuje těmto lyžím nový způsob pohybu: poměrně samostatnou jízdu, vysokou stabilitu a extrémní polohu v zatáčkách, ale také dynamický pohyb a vyšší zrychlení, dále tvar umožňuje jízdu výhradně po hranách, a to tak, že vykrojený oblouk vlastně jakoby samovolně provádí otáčení lyží zařezáváním hran do sněhu, proto nemusíte tak jako na klasických lyžích zatáčet do oblouků smykem – carvingové lyže díky svému tvaru vykrajují po najetí na hrany oblouček samy, z vlastností nové stavby lyží mají tudíž užitek nejen zkušení a ostřílení lyžaři, ale také úplní začátečníci, narozdíl od klasických lyží se na carvingových naučíte lyžovat poměrně snadno
CLIFF JUMPS – extrémní sport, skoky z útesů, skalních stěn doprovázené různými triky
FIRNGLEITER – jeden z modelů krátkých lyží, který původně používali horolezci pro sjezd na krupicovém sněhu v jarních měsících
FORMULA SKIING – dětské závody a hrátky na bateriově poháněném sněžném skůtru ve Flachau (Salzburger Sportwelt Amadé/Rakousko)
FUN SNOWPARK – na začátku každé zimní sezóny většina alpských lyžařských středisek vybuduje zábavní centrum pro snowboardisty např. s rampami, boardcrossem, skočkami atd.
GOLF – golf se dá hrát i v zimě, na zamrzlém jezeře Weissensee v St.Moritz se každoročně pořádá v únoru golfový turnaj
HALFPIPE – rampa event. „kanál“ ve tvaru písmene U ze sněhu, na níž snowboardisté předvádí různé triky, otočky, skoky apod., halfpipe má ještě nevlastní sestru QUATERPIPE, která je hlubší
HELISKIING – totožné s CATSKIING až na způsob dopravy, v tomto případě je lyžař popř.snowboardista na vrcholek hory dopraven helikoptérou
ICE CLIMBING neboli ledové lezení – šplhání po zmrzlých vodopádech, které jsou prakticky svislé, pomocí dvou cepínů a horolezeckých stupaček
LIPTRICKS – trik prováděný na horní hraně rampy nebo jiné překážky
MOTOSKIJÖRING - vznikl spojením motokrosu a lyží, jeden závodník na motocyklu, jedno lano a jeden lyžař, v tomto pořadí za sebou, tažné lano je dlouhé 5m, do zatáček se zkracuje, aby nestrhlo motocyklistu k zemi, na rovinkách zůstává dlouhé, jezdí se až 60-kilometrovou rychlostí
PARAGLIDING – letecký sport, používající k letu vzduchem padákový kluzák
SKIJÖRING - jízda na lyžích na laně, které je taženo koněm nebo psy
SKIALPINISMUS - volný pohyb zimním horským terénem mimo značené cesty a upravené svahy
SKIBOB - na první pohled vypadá jako dětské jízdní kolo, jenže místo koleček jsou zespodu na kovové konstrukci upevněny dvě lyže, a to v jedné stopě (tedy za sebou, přičemž přední se ovládá řidítky), celková délka obou nesmí přesahovat 230cm, krátké lyžičky o maximální délce 55cm má pak jezdec na nohách, kdyby byl skibob součástí ZOH, poměrně skromná sbírka českých medailí by se určitě významně rozšířila, Česká republika je bez nadsázky světovou skibobovou velmocí
SKICROSS - nejmladší disciplína freestylového lyžování, při skicrossu musí lyžař zvládnout sjezdovou trať plnou uměle vytvořených překážek v podobě klopených zatáček, skoků či rychlostních úseků
SKI-ORIENTEERING neboli lyžařský orientační běh - stejně jako orientační běh vyžaduje i ski-orienteering vysokou fyzickou i psychickou kondici, vyhrává ten, kdo dokáže nejrychleji zvládnout trať mezi kontrolními stanovišti
SLEDDING/TOBOGGANING neboli sáňkování/sáňkování na sáňkařské dráze – sáňkařské areály naleznete téměř ve všech Alpských střediscích, pro ultra rychlou jízdu navštivte sáňkařskou dráhu v Imst (Pitztal/Rakousko)
SNOWBIKING – je odbdobou skibobu a ideální sport pro nelyžaře, jezdec sedí na měkém sedle, nohy, řidítka a rám stojí celkem na čtyřech skluznicích, snowbike se ovládá přenášením váhy a tlakem na řidítka
SNOWKITING (nebo také kite skiing) - je sport, při kterém Vás na snowboardu, lyžích nebo i bruslích táhne tažný drak, ovládaný pomocí vodících šňůr a ráhna. Vzhledem k tomu, že je drak řiditelný a díky jeho schopnosti vyvinout velký tah, můžete při jízdě dosáhnout velké rychlosti i vysokých skoků
SNOWSAILING - lyžařský styl oblíbený hlavně mezi začátečníky, malé padáčky připevněné k pažím a nohám lyžařů nejen efektně vypadají, ale především brzdí
SKWAL (příp. squal, někdy též monocarver) – narozdíl od snowboardu se na této jedné široké a carvingově vykrojené lyži sice stojí oběma nohama, ale čelem ke směru jízdy
SNOWSHOEING neboli chůze na sněžnicích - princip sněžnic je velmi jednoduchý:váha člověka se rozprostře na mnohem větší plochu, než jsou chodidla, a nohy se díky tomu neboří do sněhu
STUPNĚ LAVINOVÉHO NEBEZPEČÍ:
1 – úroveň nebezpečí nízká: Všeobecně velmi příznivé podmínky pro túry. Dobře zpevněná sněhová pokrývka - na povrchu se vytvoří tlustá zmrzlá vrstva firnu (hlavně na jaře). Firnová vrstva se může vytvořit i během zimy - hlavně při intenzivním dešti a následném ochlazení. Nebezpečná místa by se měla vyskytovat velice sporadicky na extrémně strmých svazích a k uvolnění laviny je zapotřebí velkou zátěž. Bez spontánních lavin i praskání sněhové vrstvy.
2 – úroveň nebezpečí mírná: Příznivé podmínky pro túry při zohlednění lokálního nebezpečí. Sněhová pokrývka všeobecně dobře zpevněná, s výjimkou ojedinělých míst, kde je zpevněna pouze mírně. Ve srovnání s nízkou úrovní lavinového nebezpečí se hustota plošného rozložení nebezpečných míst takřka zdvojnásobuje. Nebezpečná místa se nevyskytují pouze na extrémně strmých svazích, ale i na svazích se sklonem menším než cca 40o. Pozor na závětrné svahy. Sesuv laviny hrozí jen v důsledku velké přídavné zátěže (např. skupina sportovců, odstřel, rolba) a jen na přesně vymezitelných příkrých svazích. Bez nových spontánních lavin (výjimečně z extrémně strmých svahů).
3 – úroveň nebezpečí značná: Omezené možnosti túr, velmi podstatné nebezpečí, vyžaduje zkušenosti. Nesjíždět prudší svahy než při výstupu, vhodné sjíždět trasou výstupu. Mírně až nepatrně zpevněná sněhová pokrývka. Kritické nebezpečí na závětrných svazích - navátý sníh! Typický varovný signál - praskání sněhu "wumm". Případné zpozorované trhliny ve sněhu jsou důsledkem zlomů ve struktuře - praskání. 3 = úroveň s nejširším rozpětím možných sesuvů lavin (uvolnitelné jedním člověkem). Spontánní laviny maximálně střední velikosti. Na jaře se laviny opakují v cyklech souvisejících se ztrátou pevnosti sněhové pokrývky v průběhu dne. Často hrozí i velké laviny, např. během intenzivního sněžení doprovázeného větrem.
4 – úroveň nebezpečí vysoká: Velmi omezené možnosti túr, vyžaduje velké zkušenosti. Předchází mu intenzivní sněžení a vítr, popř. intenzivní déšť na starou sněhovou pokrývku. Může vzniknout i při méně intenzivním sněžení je-li soudržnost nového sněhu se starou sněhovou pokrývkou ve všech směrech svahu mimořádně špatná. Znamením jsou četné spontánní laviny (malé, střední, velké) i začátkem zimy a trhliny ve sněhu. K sesuvům lavin dochází ve všech směrech svahu, nebezpečná místa již není možno vymezit podle expozice a nadmořské výšky. Lavinu vyvolá i jediný člověk. Nutnost vnímat nebezpečí i v rovinách a mírných svazích - spontánní laviny! Nebezpečí v údolích a protisvazích.
5 – úroveň nebezpečí velmi vysoká: Nelze podnikat túry. Sněhová pokrývka všeobecně slabě zpevněna a značně nestabilní. Nebezpečí představuje katastrofickou situaci, kdy je možno očekávat četné sesuvy velkých lavin i v mírném terénu. Lyžařské túry nelze podnikat. Většinou rychle odezní.
TELEMARK neboli lyžování s volnou patou - při telemarkovém lyžování zůstávají volné paty, takže oblouky logicky vypadají úplně jinak než při klasickém sjezdu, zatímco na sjezdovkách přenášíte váhu na vnější lyži a oblouk je snožný, při telemarku jsou obě lyže zatíženy stejně a jedna noha je v pokleku (takže spodní lyže je předsunutá), milovníci telemarku si pochvalují jeho lehkost a přirozenost
TRAPPERN – chůze ve sněžnicích někam – postavení tam igloo a přenocování - vlastně táboření v zimě
TUBING - jízda na speciální nafukovací duši sněhovým korytem
ZORBING neboli zorbování – nový adrenalinový sport, který spočívá v tom, že se člověk obalený 70cm tlustými vzduchovými polštáři kutálí v kouli ze svahu dolů rychlostí cca 30km/h, na zkoušku zajeďte do Flachau (Salzburger Sportwelt Amade/Rakousko)