Report - Saalbach Hinterglemm Leogang 15.3.2018

Toto středisko jsme navštívili na jaře roku 2018 na 3 dny, od 15.3.2018 do 17.3.2018, čtvrtek až sobota a proto jsme si jej rozdělili  na 3 samostatné celky. Nedělali jsme si ambice projet středisko celé, a ani jsme se nepokoušeli jet zdejší Cirkus Chalenge (70 km na lyžích za jeden den po předem určených trasách).

Jednalo se o typické jarní lyžování, kdy odpoledne bylo už hodně teplo a sníh hlavně na jižních svazích měknul. Počasí nám přálo, bylo polojasno až jasno.

 

 

 

Středisko Saalbach – Hinterglemm – Leogang - Fieberbrunn je jedním z nejrozlehlejších v Rakousku, oficiálně uvádí 270 km sjezdovek, odhadem bychom řekli, že opravdu účelných kilometru je do 200 km, zbytek jsou přejezdy, traverzy, nebo na mapě psaná sjezdovka vedle sjezdovky.

Ubytovatel nás informoval, že do dvou let se má středisko propojit lanovkami a sjezdovkami s Zell am See, a vznikne tak středisko s celkem 340 km sjezdovek.

Skibusy jezdí pouze samostatně v jednotlivých údolích, konkrétně v údolí Saalbach – Hinterglemm a samostatně v údolí Leogang – Fieberbrunn. Propojení skibusem mezi těmito údolími není.

 

Středisko je většinou vybavené moderními lanovkami, výjimkou jsou 2 pulsní lanovky (v Saalbach a Fieberbrunn), a občas starší 3 sedačka (jedna) a 4 sedačky (tři), které se ale budou zřejmě brzo měnit.

Ve středisku je velké množství restaurací, na horních a dolních stanicích moderní a čisté toalety, a vše je poměrně dobře značeno, i přes jeho rozlehlost se v něm dá dobře orientovat.

Co se dá vytknout, ale to platí pro většinu středisek, je, že chybí posezení pro odpočinek mimo restaurace, lavičky jsou sporadicky u horních stanic lanovek.

 

 

 

Středisko má sjezdovky jak v pásmu luk a lesů, tak i v pásmu skal. Sjezdovky jsou orientovány do všech světových stran. Jsou jak kratší, tak i dostatečně dlouhé. Většinou se jedná o sjezdovky dostatečně široké, jen občas s úzkými pasážemi, nebo s traverzovými cestami.

Středisko je sportovnějšího ražení, často bychom modré sjezdovky dali za červené, červené za černé a černé za černočerné… slabší a rekreační lyžaři by zde mohli mít se sjezdy těžkosti, modrá sjezdovka se velmi často mění v prudší červenou. Červené sjezdovky jsou spíše prudší a mívají velmi často ,,černější,, pasáže.

Nám se středisko líbilo, více v okrajových částech než ve středu a za lyžařsky nejlepší a také velmi hezkou část považujeme Fieberbrunn. V roce 2023 se zde uskuteční mistrovství světa v alpském lyžování.

 

K samotným sjezdovkám a zážitkům z nich:

První den jsme jeli z Leogang a směřovali k Saalbach, kde jsme chtěli přejet i na severní stranu, ale to nám časově nevyšlo. A tak jsme se po poledni vraceli z jižních svahů nad Saalbach směrem k Leogang.

Podrobný popis jednotlivých projetých sjezdovek:

Z Leogang jsme vyjeli moderní kabinkou č. 53 Asitzbahn (má mezistanici). Sjezdovkou kolem ní jsme jeli až odpoledne, kdy už byla rozbředlá. Dopoledne z lanovky vypadala hezky. Jedná se o modrou 88, červenou 89 a černou 89a.

Dál jsme pokračovali krátkým a širokým sjezdem č. 92, modrá, ale je spíš červená. Nahoru pak moderní 8-mi sedačkou na Kleiner Asitz. Dolů jsme jeli širokou, upravenou a středně dlouhou červenou č. 84, kolem ní jsou i modré.
Dojeli jsme k dolním stanicím dvou 6-ti sedaček, my jeli č. 56 na Grosser Asitz. Sjeli si širokou a upravenou červenou č. 82, opět středně dlouhou.

 

 

 

Zde v této oblasti je plno širokých a středně dlouhých sjezdovek, ale i cestička s boulemi. My pokračujeme modrými 63 a 64 k 6-ti sedačce na Wildenkarkogel. Z tohoto vrcholu jsou nádherné výhledy, je zde restaurace. Pouštíme se do údolí dlouhou červenou č. 61 (přímý svah) a na ní navazující 61a (už členitější). Jedná se o opravdu dlouhý a široký sjezd do údolí, nádherný, členitý a bylo na něm málo lidí. Jediné co bylo trochu obtížné, je střed, kde je dojezd k 6-ti sedačce, kříží se tratě a lyžaři, jsou zde boule. Nahoru jedem moderní kabinou č. 21. Toto si dopřáváme ještě jednou.

 

Chceme se dál dostat až k Saalbach a ideálně až na sjezdovku č. 1 (což nám nakonec nevyjde). Proto míříme modrou 66 (pouze propojovací) a 57 k 6-ti sedačce č. 10. Modré jsou hezké a široké s občasnými terénními zlomy, místy jsou spíše červené. Sníh na jižních svazích už měkne, je krátce po poledni, ale ještě se dá.

 

 

Sjíždíme červenou č. 59, středně dlouhou, už s boulemi. Je dost zalidněná, hlavně kolem restaurací, moc se nám nelíbila.
Pouštíme se dál k Saalbach, modrou traverzovou č. 66, v horní části jde o parádní modrou. Zde se nám zdá trochu složitější orientace a hodně lidí. Je to asi všude ve střediscích, že centrální části jsou nejvíce zalidněné. Je to jižní svah, už úplně rozbředlý, tak asi ani nemá cenu hodnotit sjezdovky, bylo by to neobjektivní. Užít si je, to by tu člověk musel být hned z rána. Nebo v období, kdy mrzne.

Vyjíždíme 6-ti sedačkou č. 9 a míříme až dolů do Saalbach červenou č. 60 a 53. Chceme přejet na severní č. 1, ale trochu hůř se orientujeme, je těsně před 2 hodinou a zjišťujeme, že bychom museli pěšky přes město. A tak se vracíme směr Leogang. Místo pulzní kabiny volíme kombinaci stará 3sedačka č. 8 (již se staví nová lanovka) a pak 6-ti sedačka č. 9.
Návrat jedem naopak než jak popisuji cestu k Saalbach, jedem to tak, abychom zpět byli co nejdříve, takže hodně traverzy. Na závěr sjíždíme do údolí Leogang, popis na začátku tohoto dne.

 

I přes to, že byl čtvrtek, tak bylo docela dost lidí a to hlavně v centrální části střediska v okolí Saalbach.

 

Druhý den jsme zajeli autem až za Hinterglemm, dopoledne jezdili na zadních sjezdovkách na jižních svazích a odpoledne se vydali na severní vrcholy nad údolím Saalbach – Hinterglemm, ale pokud možno, až do údolí jsme nesjížděli, kvůli měkkému sněhu a tvořícím se muldám.

 

 

Podrobný popis jednotlivých projetých sjezdovek:

Od parkoviště vyjíždíme kabinou č. 42 Hochalmbahn a dál 6-ti sedačkou na Reichkendlkopf. V této oblasti zadních jižních svahů strávíme dnešní dopoledne. Sjezdovky byly zřejmě večer všechny hezky upravené a přituhly, v noci pak na ně napadlo 5 až 15 cm sněhu, takže to bylo ježdění v hlubokém sněhu, který k poledni povoloval. Nejvíc se nám líbila černá č. 26, na kterou navazuje k 6-ti sedačce modrá (ale spíše červená) č. 25. Jeli jsme i modrou č. 22, hezká, široká, opět profilem spíše červená, a červenou 23 - příjemná.

Dolů do údolí pak modrou 22a, široká, na začátku hodně mírná, spodní část pak příkrá. S blížícím se polednem pak už dole hodně měkká.

 

V poledne se přesouváme kabinou č. 33 na Zwolferkogel. Zde nádherné výhledy, restaurace. Po občerstvení se dáváme černou č. 15 Weltcup. Náročná a to ještě o to víc, že jsou tu už dost velké muldy. Dolů pokračujeme červenou č. 12. Opět jde sjezdovky těžko hodnotit, díky teplu a nočnímu sněžení je zde hodně muld. Ale za ideálních podmínek to zřejmě budou fajn sjezdovky.

Pokračujeme kabinou č. 51 na Schattberg West (má mezistanici). Dáváme si sjezdovku č. 6, červená, široká, hezký členitá a ještě drží. Jedeme jen do mezistanice, spodek už je hodně rozbředlý.

 

 

 

Přesouváme se ještě na Schattberg Ost, po modré spojovací č. 7 a dál po modré č. 4. Taková běžná modrá s traverzovým dojezdem ke starší 4sedačce. Kolem ní celkem hezká a široká červená č. 3 (v mapě 2a, 3a, 3, 4), středně dlouhá. Zkoušíme i červenou 1a a černou 1, jen do mezistanice, ale nelíbí se nám, je dost úzká.

 

Vracíme se zpět přes Schattberg West do údolí sjezdovkou č. 6 dál 6a, červené, 6a už úplně rozbředlá a boulovatá, krátkou propojovací kabinou č. 30 ke kabině č. 31/32 na Zwolferkogel. Na něm focení při slunci od západu a jedem dolů k autu po červené č. 14 s černými pasážemi. Hezká, členitá, a i přes rozježděnost povrchu se dá.

 

Třetí den jsme věnovali Fieberbrunnu, zdánlivě nejzapadlejší část tohoto velkého střediska, proto jsme jej volili v sobotu, kdy jsme v centrální části očekávali mnoho lidí. Dojeli jsme až na spojení se Saalbach a odsud se vraceli. Tento den to trochu přimrzlo a povrch je krásně urokovaný a většinou dlouho drží, a to jak díky orientaci, tak i díky tomu, že tu je méně lidí.

Atmosféra je zde příjemná horská a přírodní, není tu takový mumraj, jak v Saalbach – Hinterglemm – Leogang. Co je příjemné pro rodiny s dětmi, je to, že na konci sezony mají děti (do věku 19 let) permanentku za 10 Euro, platí pro víkend.

 

 

 

Podrobný popis jednotlivých projetých sjezdovek:

Začínáme výjezdem pulsní lanovkou č. F1 a F2, s mezistanicí na vrchol Larchfilzkogel. Z něj volíme červenou F1, a navazující F1c. F1 členitá a zajímavá, dál z ní pokračujeme červenou F1c, ta je z počátku stejná, ale v zápětí se mění na trail lesem a pak údolím kolem potoka. Zajímavé, ,,krásná kochačka,, ale jednou stačilo.

 

Vyjíždíme kabinou č. F3, a míříme k 4sedačce č. F4, starší, ale nevadí. Zde hezké a zajímavé červené F1 a návazná F9, nebo modré F7. Dáváme dvakrát.

Vracíme se trochu zpět a jdem si zkusit i červenou F8. A ta se nám líbí hodně. Široká, prudká tak akorát, s málo lidmi. Užíváme si jí, carving na ní, nechce se nám skoro odejít. Ale chceme poznávat dál.

 

 

 

Vyjíždíme opět 4sedačkou F4 a pak kabinou F6 do další části střediska Fieberbrunn (pozor tato část lanovky jede dolů), která je z mezistanice značená F5, název Reckmoos Nord. Pod ní vypadá hezká červeno černá sjezdovka F10, F10a. Dost široká, a i v poledne drží díky severní orientaci. Jedem ji 2x, je dost náročná.

Pokračujeme horním úsekem červené F12 k starší 4sedčce č. F8 pod vrchol Henne. Odsud se dá jet freeride až do údolí, čehož využívá hodně lidí. Jedem červenou č. 11, hezká, návazně pak červená F12 a modrá F13 (dojezdová cesta do údolí), od středu dolů jsou hodně rozježděné a mulďate, někteří z nás to využívají ke skákání.

 

Vyjíždíme moderní kabinou F9 na hřeben nad Saalbach. A odsud se vracíme zpět. Červená F14 bude určitě zajímavá, ale s ohledem na muldy se to hůře hodnotí. Zpět přes F10 na F8, která je překvapivě i ke konci dne ještě docela dobře sjízdná, tak si jí dáváme opakovaně až do úplného zavření.

 

 

 

Celkově toto středisko doporučujeme, a to na minimálně 3 dny, ale dá se i více. Je dobré si jej rozdělit na části, přejet  skibusem nebo autem a nesnažit se vše projet z jednoho místa. Má spoustu jižních svahů, takže  je dobré plánovat s ohledem na počasí, hlavně na jaře, kdy sluneční svahy hodně povolují.

 

Veškerá videa a fota dala paní Spratková k dispozici:
http://frankierl.rajce.idnes.cz/Saalbach-Hinterglemm-Leogang-Fieberbrunn/

 

 

Testovací jezdci Ilona Spratková a Radim Labaj

 

Paní Spratkové a panu Labajovi moc děkujeme za skvělý report, za který od nás dostali skipas do střediska Saalbach Hinterglemm Leogang ZDARMA.

CHCETE SE TAKÉ STÁT  NAŠÍM TESTOVACÍM JEZDCEM A DOSTAT SKIPAS ZDARMA?? NEVÁHEJTE SE REGISTROVAT

Podrobnější info najdete ZDE